OBSCENE EXTREME 2012 - Trutnov, Na bojišti - 12. - 14. července 2012 - sobota

RIP
29. července 2012
1

RIP
29. července 2012

OBSCENE EXTREME 2012 - Trutnov, Na bojišti - 12. - 14. července 2012 - sobota

Ráno opět trochu poprchává, obloha zatažená a areál s několika vyžehlenými obličeji právě poměrně vlažně přijímá domácí 6 MAS. Jejich crust-grind nezapře, že z Brna do Stockholmu je to nějakých 1600 kilometrů a švédskou crustovou školu zde necítím, ačkoliv program se o ní zmiňuje. Mnohem více je patrný nádech domácí grindové scény, k čemuž se přiklání i vizuální složka kapely. Basák má obrovský mexický klobouk a zpěvák během setu střídá různé doplňky. Od paruk až po vycpávky břicha. Pro ranní cigaretu vlastně ideální.

6 MAS

STOLEN LIVES startují ranní duo domácího svižného thrashového výběru. Poctivý dvoukytarový thrash vidím živě poprvé a jde o velmi příjemné překvapení. Stejně jako u žánrově spřízněných LAHAR jsou texty v češtině a stylově se přechází od thrash metalu do fastcoru. Zásadní rozdíl vidím snad jen v tom, že LAHAR zvládají řemeslo i s jednou kytarou stále o třídu výše. Zájemci na pódiu mohou mezi skladbami vyfasovat vinyly, koncert probíhá v sympatickém tempu a nutí mě udělat si poznámku, abych se podíval po novém materiálu těchto ranařů z Vysokého Mýta.

STOLEN LIVES

„Helou vijár BAIXO CALAO …… from forest … órájt?“ Zahlásil maličký frontman z hlubin Amazonie na počátku setu a rázem si získal všechny přítomné. Živočišný grindcore se dvěma vokály a odlehčenou atmosférou semknul všechny přítomné a to nejen díky postižení končetin hlavního protagonisty. Jejich set mě dostal do kolen a vlastně i dojal. Celý koncert sice neměl dokonalý zvuk ani perfektní nápady, kapela však měla auru přátelskosti a přirozenosti, kterou kropila areál na trutnovském bojišti a já ji spokojeně nasával z plných plic. Ale možná mám jen slabost pro skupiny z lesa.

Při NECROMORPH dojíždím snídani a u scény se zjevuji až při další parádní thrashové akvizici z českých luhů a hájů. EXORCIZPHOBIA nezklamala. Dlouhé hřívy, džísky plné nášivek, jazyk leze z bot jak z huby bernardýna a hobluje se poctivě od podlahy. To je základ. Zpěv se sice spíš takové hulákání s náznakem melodična a šťáva ze STOLEN LIVES tekla v mnohem hutnější konzistenci, ale i tak palec nahoru a zlaťpánbů alespoň za to. Pěkně zahrané, fajn zvuk. Pokud pominu večerní kapely, musím konstatovat, že nejlepší zvuk mimo hlavní hvězdy tu měly asi thrash metalové bandy. Inu asi uměj hrát.

EXORCIZPHOBIA

Dále registruji až jihoásijské TOOLS OF TRADE, u kterých mám problém s tím, že zdaleka nenaplnili mé očekávání. Dle příbalového letáku Obscene Extreme festu technický death/grind, na který jsem se těšil, se zvrtnul v rozplizlé grindové běsnění, v němž mělo po technické stránce smysl sledovat snad jen bubeníka, který navíc vypadal trochu jako Samara z Kruhu.

TOOLS OF TRADE

SANITYS DAWN jsou další kapela reprezentující uřvaný grindcore. Tentokráte z Dolního Saska. Valivý grind se tu míchá se sypačkami, stejně jako polohy vokalisty, kde je vysoce položené řvaní prokládáno podivným hulákáním. Jejich set nepřekvapil, neurazil, nepotěšil. Prostě v pohodě proplul a bude zapomenut.

S holandskými veterány BLOOD I BLEED , kteří budují mosty mezi grindvou a hardcorovou scénou to bylo podobné, jen s tím rozdílem, že z té kapely přece jen šlo mnohem více energie. Taťkové v letech to totiž rozbalili se vší parádou, vřískající flanelák Rosco byl v obličeji vypjatých částech jen sbírkou vrásek a žilek, ale i tak nepolevil a valil do lidí nekompromisní porce grindu, hardcoru i power violence.

BLOOD I BLEED

Vysokého věkového průměru se nezbavuje ani další kapela. BAD DREAMS ALWAYS fungují již od roku 1988. Kytarista má obrovské zelené číro, které vypadá nad strhanou unavenou tváří přeci jen trochu úsměvně. Vystoupení si žánrově nabírá ze špinavého hardcore/punkového hrnce, pro mě bohužel postrádá jakoukoliv energii, o kterou podobná hudba živě podepřena být prostě musí. Udělat si zelené divoké číro nestačí. Set těchto Holanďanů mě vyhání do dětského koutku, kde trávím ve společnosti karetní hry „prší“ a Čurbyho dětí několik dalších hodin (pozor na Agátu, má tendence fixlovat). Nevidím tak další „veterány“ z německa, skupinu DEAD, která mě nebavila nikdy před tím a přicházím i o náhradu za francouzské SUBLIME CADAVERIC DECOMPOSITION, kterou dělají hentai perverzáci z JIG-AI.

BAD DREAMS ALWAYS

Do areálu se navracím až na set švédských DEMONICAL. Nejsem si jist, zdali jsem tak unavený já nebo Švédi. To, co za kopcem u distra bylo vlastně moc fajn a mělo to i fajn zvuk, se u scény stalo slitou nudou, takže opět mířím dál od stage a vychutnávám si oldschoolové death metalovépísničkaření jen ušními boltci. Tento způsob vnímání DEMONICAL byl parádní.

DEMONICAL

Pak přišli LOOKING FOR AN ANSWER a já si začal zase spokojeně pokyvovat hlavou a podupávat nohou v těsné blízkosti vystupujících. Namíchali mi drink z oldschoolového death metalu. do kterého foukala crustová energie a nasranost se španělským temperamentem. Celé to v jejich podání chutná velmi svěže, ačkoliv nenabízí nic nového. Ani se nedivím, že poslední album podepsali u Relapse. Koncert měl koule a válcoval jako máloco a já se konečně probírám z odpolední letargie.

Holanďané z HOUWITSER se zrodili z odřezků mohykánů SINISTER a HAIL OF BULLETS už v roce 1997. Vrátili se na scénu před několika lety a nafasovali novou, velmi mladou rytmiku. A tak mohou dál kázat deathmetalové evangelium. Jejich set měl parádní zvuk, řádnou srťokovovou zlobu a hlavně mladičkého Martena van Kruijssena u bicích, který má místo hlavy respekt budící atomový hřib. Pokud by se jen trochu ubralo na statičnosti, která zatěžkávala živou prezentaci, bylo by to dokonalé.

HOUWITSER

BLOOD byli možná fajn v začátcích, kdy hoblovali na anarcho noise hardcore scéně. To co dělají teď, mě nebaví, ale i tak jsem na několik skladeb vydržel, možná proto, že tak pomalé ucourané stěny zatím dneska nikdo nehrál. Navíc měli zvuk jak břitva.

BLOOD

Další hrající konečně vytvořili skluzavku do pekla. O tom, že ta a ta kapela hraje něco jako NAPALM DEATH se člověk z programu dočetl na každé stránce, jenom u BLOCKHEADS tohle přirovnání ale nebudí úsměv na tváři. Banda za deset let své existence dopilovala svoji vizi francouzského grindu do dokonalosti. Jakoby BLOCKHEADS bylo kladivem a Bojistě kovadlinou, na které pravidelně dopadá. Parádní atmosféra a opravdu peprné vystoupení.

BLOCKHEADS

Všechny deathmetalisty asi zklamu, ale při ASPHYX doplňuji rum v těle a to jen proto, abych konečně viděl pořádně YACÖPSAE, z jejichž setu jsem v roce 2007 na Obscene viděl jen pár minut. Tentokrát si vás vychytám! A stalo se. Popravdě doteď nechápu, jak mohla tato trojka, která se nehla z místa vytvořit takové peklo, ve lterém mě bavila každá nota a každá kytarová stěna.

Smekám vše, co se smeknout před těmito řezníky z Hamburku dá. Toto dvacetileté trio s kytarou ostrou jak břitva a vokálem, který působí jako mozkožroutský červ mě zanechala neschopného slova. Ať už šlo o power thrashingové zájezdy, burácivé sludge stěny nebo exploze ryzího grindcore, vše ten večer zapadlo, tam kde to mělo být. Stoffel se navíc s lidmi bavil tak civilně, antihvězdně a uvolněně, jakoby rozmlouval s nejlepším kámošem. Velkoparádní set!

YACÖPSAE

Je zima, zahřívám se u rumového stánku a zvysoka shlížím na nestory hardcore punku POISON IDEA, kteří to odpálili už v roce 1980. Kapela šlapala jako hodinky, jen velký koblížek Jerry jako by trochu brzdil energii, kterou skupina za jeho zády vypouštěla a na závěr se vše snažil rozdmýchat pliváním ohně. Nějak si po zhlédnutí celého setu nejsem jist, zdali kapela po smrti nepřehlédnutelného Toma Robertse měla ještě pokračovat. Už to nějak není ono.

POISON IDEA

Dalšího ruma nepotřebuji, zahřejí mě teď v té noční kose ČAD. Při jejich setu se nelze nehýbat. Pišta mi před vystoupením říká, že si v distru nahoře koupil super triko MISFITS, takže se teď do něho souká. Sere se na jakékoliv zvučení, stejně to této bandě bude hrát i kdyby se spikli všichni ďáblové v pekle, protože tohle jsou ČAD! Na počátku vše ohlodali Červi a pak začala noční crust-grind’n’rollová jízda, která přes celý Obscene neměla obdoby. Vsadím se, že stejně jejich set vypadal i na mainstreamovém festivalu Pohoda. Nedělají rozdíly. ČAD je další kapelou, u které stačí bohatě jen hrát a hrát. Žádná gesta, žádné skopičiny, jejich hudba a atmosféra nerozlučné trojice sdružené kolem sluníčka Pišty mluví za vše. Po famózných ČAD zamykám uši a jdu do stanu. Na víc již dnes nemám. Dobrou noc.

ČAD

BLACKHEADS

BLOOD

HOUWITSER

TOOLS OF TRADE

EXORCIZPHOBIA

BAIXO CALAO

Diskuse: 1 příspěvek

DALŠÍ INFORMACE

www.obsceneextreme.cz

DJEVEL - Natt Til Ende

Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.

Reaper
včera

NEKUS - Death Apophenia

Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.

Reaper
včera

GAEREA - Coma

Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.

Reaper
před 2 dny

VAMPIRSKA - A Liminal Heart Paints The Deepest Shade Of Serenity

(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.

Reaper
před 2 dny

ALARM! - Alarm!

Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.

Noisy
před 2 dny

OPETH - The Last Will And Testament

Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!